Co je to Aspergerův syndrom, jak se projevuje a jaké jsou možnosti léčby?

Co je to Aspergerův syndrom?
Jde o poruchu s nejistou nosologickou platností. Charakterizuje ji stejný typ kvalitativního narušení vzájemných sociálních interakcí, jaký je typický pro autismus, spolu s omezeným, stereotypním, opakujícím se repertoárem zájmů a činností. Je to vrozené neuropsychiatrické onemocnění, které je velmi podobné autismu, a mnohdy bývá označováno jako jeho mírná forma. Syndrom není až tak vzácný – odhaduje se, že postihuje asi 1 dítě z 200, častěji bývají postiženi chlapci než dívky. Velmi často však nemusí být kvůli relativně mírným projevům ani diagnostikován. Podle údajů z roku 2015 byl Aspergerův syndrom diagnostikován u 0,5 % populace (což je přibližně 37,2 milionu lidí). Porucha bývá často spojena s výraznou nemotorností. Abnormality mají silnou tendenci přetrvávat i do dospívání a dospělosti. Jde v podstatě o samostatnou kategorii v rámci autistického spektra.
Jaké jsou příznaky Aspergerova syndromu?
Společnými znaky lidí s Aspergerovým syndromem a ostatních poruch autistického spektra jsou absence dovedností v oblasti sociální interakce, komunikace, stereotypní zájmy a smyslová hypersenzitivita – zejména citlivost na nečekané zvuky, hluk. V řečovém projevu může být přítomný formální, monotónní tón hlasu, jako by přednášeli; často používají svébytné fráze (z oblíbených knih, videí), často mluví nepřirozeně nahlas, přítomné mohou být i echolálie. Jsou to často kognitivně nadané děti. Už v mladším školním věku mají nadprůměrně bohatou slovní zásobu, problém však mají s využitím řeči v konverzaci, zejména v běžném rozhovoru – neumí vyjádřit své potřeby nebo prožívání. Nerozumí své emocionalitě a nemají schopnost seberegulace, proto je časté, že se u nich ve chování a reakcích může objevit nepřiměřená nebo neadekvátní reakce. Jejich emoce se mohou projevit i formou sebepoškozování nebo fyzického útoku na druhou osobu – ne však se záměrem ublížit, ale spíše jako nezvládnutý afekt pramenící z pocitu frustrace nebo hněvu. Jejich chování na lidi, kteří o tomto syndromu nic nevědí, často působí jako nevychovanost nebo rozmazlenost. Dalším znakem může být motorická neobratnost, nízká frustrační tolerance a velké potíže navazovat a udržovat kamarádské vztahy. Mají rádi stereotypní činnosti a hry. Mají rádi organizovanost a nesnášejí změny. Mají rádi jasně stanovený začátek a konec, definovaný obsah nebo přesné postupné kroky.
Čím se Aspergerův syndrom liší od jiných forem autismu?
Od autismu se liší především tím, že chybí celkové opoždění řeči nebo kognitivního vývoje. Děti s Aspergerovým syndromem nemívají opožděný vývoj řeči, řeč se vyvíjí spontánně, porozumění řeči je (na rozdíl od vysoce funkčního autismu) přiměřené věku.
Jaké jsou příčiny vzniku Aspergerova syndromu?
Příčiny vzniku tohoto syndromu nejsou zcela jasné, možná se jedná o jakousi poruchu vývoje mozku během nitroděložního vývoje a ne zcela správnou funkci mozkových neuromediátorů. Neuromediátory jsou chemické sloučeniny přenášející v mozku vzruchy mezi nervovými buňkami. Ve vzniku onemocnění hraje roli genetika, protože u syndromu byl zjištěn častější výskyt v rodině.
Jak probíhá diagnostika Aspergerova syndromu?
Diagnostika probíhá ve specializovaných centrech, kde se používají různé diagnostické nástroje – od dotazníků, pozorování až po různé diagnostické testy. Mnoho informací získávají odborníci od rodičů nebo přímo od samotných respondentů.
Jaké jsou možnosti léčby Aspergerova syndromu?
Léčba jako taková neexistuje, abnormality mají silnou tendenci přetrvávat i do dospívání a dospělosti. Dospíváním a zráním se jednotlivé symptomy mohou upravit a přizpůsobit se konvencím. S pomocí odborníka a vedením se mohou naučit některé sociální dovednosti. Je přínosem pro ně i pro samotnou rodinu, když jsou v péči psychologa a speciálního pedagoga. Podle potřeby, pokud se přidruží i další problémy a poruchy, je na místě pomoc psychiatra. Například když se objeví deprese nebo výrazné úzkosti, je vhodná farmakologická pomoc.
Jak komunikovat s lidmi s Aspergerovým syndromem?
V první řadě je třeba si uvědomit, že lidé nebo děti s Aspergerovým syndromem myslí konkrétně – tedy řeč chápou doslovně. Při komunikaci je vhodné nepoužívat sarkasmus, narážky, slovní hříčky, nuance, dvojsmysly, odchylky, metafory. U dětí používat co nejméně abstraktních pojmů, mluvit stručně a jasně, tzv. „k věci“. „Aspergeři“ neudržují oční kontakt, což si mnozí vykládají jako projev nezájmu nebo nepozornosti. Není to pravda – lidé s Aspergerovým syndromem se často cítí zmateně a nepříjemně, když se dívají lidem do tváře. Je třeba být empatický k jejich „bizarnímu“ chování a nevyžadovat od nich oční kontakt. Lidé s Aspergerovým syndromem neumějí číst neverbální komunikaci, nerozeznají z tónu hlasu skutečný význam. Nemají rozvinutou empatii, proto potřebují přesný popis toho, kdo co cítí a co od nich potřebuje. Mnoho dětí s Aspergerovým syndromem je vizuálně zaměřených – rádi vidí, jaký je postup, jaké jsou další kroky při práci či činnosti, proto je vhodné, aby měly postup napsaný nebo nakreslený pomocí obrázků.
Nejdůležitějším aspektem komunikace s lidmi s Aspergerem je uvědomění si jejich pozitivních stránek. Jsou to upřímní a pravdomluvní lidé, jejich úmyslem není zahanbit či ponížit. Jsou konstruktivní, přímí a bez falešnosti. U témat, která je zajímají, se s nimi dají vést velmi zajímavé a obohacující debaty, protože mají nepřeberné množství zajímavých faktů a informací k danému tématu. Někdy, když je téma nezajímá, odejdou – a někteří lidé to berou osobně. Jejich úmyslem však není nikoho zranit, jen je dané téma nezajímá a považují to za zbytečné. Když se na to podíváme s nadhledem, jsou tito lidé jedni z nejsvobodnějších ve svém bytí – trápí je však neporozumění a často sociální izolace. Proto bychom se měli snažit vnímat dobré stránky těchto lidí a začleňovat je do společnosti.
⎯
Důležité upozornění:
Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.