Které fobie jsou nejčastější, jak se projevují a jak se jich zbavit?

Co je to fobie?

Fobie je iracionální a nadměrný strach z určitého konkrétního objektu nebo situace. Tento chorobný strach narušuje každodenní fungování a ovlivňuje psychické i fyzické zdraví. Jde o nejčastější úzkostnou poruchu. Více vyskytuje u žen než u mužů., ale jinak se týká všech sociálních i věkových skupin.

Jaké má příznaky?

Fobii charakterizují následující příznaky:

• Silná úzkost: může být charakterizována podle stupně závažnosti mírným pocitem nepohody až panikou (děsem). Přítomná může být ztráta sebekontroly, pocit zešílení, až strach ze smrti.
• Celé spektrum tělesných příznaků, jako např. bušení srdce, pocení, sucho v krku, pocit na omdlení, návaly horka/chladu, ztížené dýchání, nevolnost.
• Vyhýbavé chování: člověk se vyhýbá předmětu svého strachu (např. letadlům, výtahům, pavoukům...), a tím si jej udržuje.
• Zvýšená pozornost vůči objektům strachu v okolí, neustálé monitorování, zda není fobický objekt přítomen, např. při procházce v přírodě člověk neustále kontroluje, zda nevidí na cestě hada nebo pavouka.

Jaký je rozdíl mezi strachem a fobií?

Strach je běžnou součástí života, je přirozené se bát věcí, které jsou objektivně nebezpečné. Každý z nás se něčeho bojí. Problém nastane tehdy, když je tento strach nadměrný a omezuje nás v každodenním životě a v celkovém fungování. Jak bylo výše zmíněno, fobie je nepřiměřený a iracionální strach z velmi specifických objektů, které ve skutečnosti ani nebezpečné nejsou. Avšak naše automatické myšlenky nám říkají něco jiného a následně naše tělo zareaguje tím, že spustí stresovou reakci.

Strach v sobě máme zakořeněný vlivem evoluce., např. strach z velkých a jedovatých pavouků někde v Africe je určitě adaptivní, avšak lidé s fobií se bojí i malého pavouka někde na stěně, ačkoliv ten nepředstavuje vůbec žádné riziko.

Jaké jsou příčiny vzniku fobií?

Fobie vzniká často v dětství nebo v rané dospělosti. Pokud není léčena, může přetrvávat desítky let. Často bývá získaná odpozorováním: Dítě pozoruje svou matku, která se bojí pavouků. Při kontaktu s pavoukem začne matka křičet, utíkat, volá o pomoc někoho, kdo je nablízku. Dítě tuto fobii získá od matky, naučí se bát.

Fobie může vzniknout jako důsledek traumatického zážitku (negativní zkušenosti). Např. u lidí, na které zaútočí pes, může vzniknout fobie ze psů. Tito lidé se potom vyhýbají místu, kde měli setkání se psem a také se straní všech ostatních psů, což může být náročné. U lidí, kteří uvízli ve výtahu, cítili tam velké nebezpečí, nevěděli kdo a kdy je vysvobodí, může vzniknout fobie z výtahů apod.

Fobie může vzniknout informačním přenosem. Druzí lidé (rodiče, přátelé) v nás mohou fixovat strach opakovaným upozorňováním na nebezpečí (nebezpečí výšek, psů, blesků apod.).

Prevence specifických fobií je důležitá již v dětství, a to vhodnou výchovou, která by neměla být příliš úzkostná. Základem pro rozvoj těchto poruch mlže být, když malé dítě často slýchá od svých rodičů, že svět je nebezpečný, nebo pokud přehnaně reagují v situaci, kdy dítě onemocní apod. Samozřejmě, jsou důležité i další faktory, které ovlivňují rozvoj poruchy. Výzkumem bylo prokázáno, že tyto poruchy mají vysokou rodinnou zátěž.

Jaké typy fobií rozlišujeme?

Existuje mnoho různých fobií a stále přibývají, resp. pojmenováváme další. Uvádíme základní rozdělení:

Fobie ze zvířat (zoofobie)
Ailurofobie – strach z koček
Kynofobie – strach ze psů
Arachnofobie – strach z pavouků
Ofidiofobie – strach z hadů
Apifobie – strach z včel
Ichtyofobie – strach z ryb
Musofobie – strach z myší

Přírodní fobie
Astrofobie – strach z hromů a blesků
Aquafobie – strach z vody

Situační fobie
Klaustrofobie – strach z uzavřených nebo omezených prostor
Akrofobie – strach z výšek
Aerofobie – strach z létání
Agorafobie – strach z otevřených prostranství (obchody, náměstí, velké ulice, cestování dopravními prostředky)

Fobie z krve, injekcí, nemocí
Trypanofobie – strach z injekcí
Hematofobie – strach z krve

Sociální fobie – strach ze sociálních situací (U lidí se sociální fobií se často vyskytuje strach navazovat a udržovat konverzaci. Strach, že se druzí na ně dívají. Strach mluvit před skupinou lidí. Strach z toho, že se znemožní. Strach říct ne. A postupně může docházet až k vyhýbání se sociálním situacím. V extrémních případech může vést k úplné sociální izolaci.)

Ostatní:
Hypnofobie – strach z usínání i strach ze spánku
Antropofobie – strach z lidí

Jaké jsou možnosti léčby fobií?

V případě, že nadměrný strach narušuje naše každodenní fungování doma, v práci nebo ve volném čase, je potřeba vyhledat pomoc odborníka.

Léčba fobií zahrnuje sezení s psychologem, psychoterapeutem nebo psychiatrem. Většinou nestačí jedno terapeutické sezení, aby se obtíže vyřešily, ale vyžaduje se dlouhodobá terapie. Nejprve jde o podrobný rozhovor, kde odborník zjišťuje příznaky, trvání a stupeň závažnosti fobie, a od toho se odvíjí další postup v závislosti na konkrétní přístup. Těch může být několik:

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) – pracuje podle výzkumem ověřených postupů. Využívá expoziční léčbu, tedy postupné vystavení se obávanému podnětu či situaci po jednotlivých malých krocích. Důležitá je i práce s myšlenkami a pocity: identifikovat a změnit negativní myšlenky. Učí klienta používat racionálnější myšlení.

Například: Člověk, který se bojí pavouků, může mít zkreslené vnímání. Pavouka vidí jako nebezpečné zvíře, které kouše, skáče na člověka apod. Ve skutečnosti to tak vůbec není. KBT je považována za nejefektivnější formu terapie při léčbě fobií. Výsledky léčby jsou udržovány dlouhodobě.

Systematická desenzibilizace – učí, jak se nevyhýbat nepříjemným podnětům, které spouštějí fobii. Postupně a po malých krocích se člověk učí setrvat v přítomnosti obávaného podnětu a následně se zvyšuje náročnost a intenzita expozice. Specifickou formou desenzibilizace je metoda zaplavení, kdy se člověk vystaví obávané situaci v plné intenzitě a setrvává v ní, dokud úzkost nezačne klesat. Tato metoda se však využívá poměrně zřídka, protože je pro klienta náročná.

EMDR – terapeutický postup, který se využívá k léčbě nezpracovaných traumatických zážitků i fobií. Využívá techniky desenzitizace a zpracování stresujících událostí pomocí očních pohybů.

Relaxační techniky – hluboké dýchání, svalová relaxace i jóga jsou účinné při celkovém zvládání stresu a úzkosti. Pomocí hlubokého dýchání se napjaté tělo dokáže uvolnit a zklidnit. Svalová relaxace využívá napínání a uvolňování jednotlivých svalových skupin, a tím pomáhá uvolnit celé tělo.

Virtuální realita – nová metoda léčby, jejíž výhodou je časová nenáročnost. Naučí, jak efektivně pracovat se strachem. Využívá techniku konfrontace s podnětem, avšak kontakt probíhá ve virtuální realitě.

Léky – ke zmírnění silných příznaků úzkosti se používají anxiolytika, která jsou ale vhodná jen ke krátkodobému užívání. Také antidepresiva mohou krátkodobě zmírnit příznaky úzkosti, avšak nenaučí novému žádoucímu chování. Naučit se novým vzorcům chování je možné v terapii. Farmakologická léčba by měla být vždy schválena a sledována lékařem.

Jako i u jiných úzkostných poruch, důležitý je zdravý životní styl: dostatek spánku a odpočinku, kvalitní a vyvážená strava a pohybové aktivity napomáhají lépe zvládat stresové situace.

Jaké fobie se u lidí vyskytují nejčastěji?

Mezi nejčastější fobie patří fobie ze zvířat (ze psů, hadů, myší, hmyzu). Rozšířený je rovněž strach z výšek, z uzavřených prostor, z bouřky, ze tmy, z cestování letadlem nebo strach z krve. Lidé nedokáží svůj strach dostat pod kontrolu, přestože vědí, že je iracionální.

Jaké nejzvláštnější fobie lidi trápí?

Mezi nejzvláštnější fobie, které lidi trápí, patří:

Alektorofobie – lidé, kteří trpí touto fobií, se bojí slepic a vyhýbají se jim.
Antropofobie – strach z lidí. Tito lidé často ani nevycházejí z domu ven na ulici.
Autofobie – strach ze samoty. Strach sám ze sebe. Tito lidé se velmi bojí, že je někdo opustí a zůstanou sami.
Bibliofobie – nadměrný strach z knih.
Bromidrosifobie – chorobný strach ze svého potu.
Erotofobie – strach z pohlavního života a sexuálních otázek.
Filemafobie – strach z líbání.
Hypnofobie – strach z usínání i strach ze spánku.
Ergofobie – chorobný a nekontrolovatelný strach z práce. Může vést až k úplnému vyhýbání se pracovišti.
Mysofobie – strach ze špíny a nečistoty.
Logofobie – strach z vlastního řečového projevu.

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.