Co je to letargie a jak souvisí s naším duševním zdravím?

Co je letargie a jak se projevuje?

Letargie je stav výrazně snížené bdělosti, energie a aktivity, který může postihnout kohokoliv bez ohledu na věk či pohlaví. V psychologickém kontextu se o letargii nejčastěji mluví v souvislosti s duševním přetížením, chronickým stresem nebo depresí, ale může být také příznakem fyzického onemocnění, hormonální nerovnováhy či nežádoucích účinků konkrétních léků či jejich kombinací.

Projevuje se přetrvávající únavou, zpomaleností, apatií a sníženým zájmem o běžné aktivity. Člověk trpící letargií má často problém se soustředěním, může působit ospale nebo nezúčastněně a má tendenci vyhýbat se společenskému kontaktu, duševní či mentální zátěži.

Z vnějšího pohledu si okolí může všimnout změn ve mimice, zpomalené řeči, monotónního hlasu, menšího očního kontaktu a celkového úbytku živosti, která daného člověka dříve charakterizovala. Je důležité rozlišovat mezi běžnou únavou, která je dočasná a po odpočinku ustoupí, a letargií, která přetrvává delší dobu a výrazně ovlivňuje kvalitu života.

Nejčastější fyzické a psychické příčiny letargie

Letargie může mít široké spektrum příčin, které se často překrývají:

Fyzické příčiny letargie:

Nedostatek spánku nebo poruchy spánku – chronický nedostatek kvalitního spánku nebo onemocnění jako spánková apnoe mohou vést k trvalé únavě, potížím se soustředěním a celkové zpomalenosti.

Nízká hladina vitamínů a minerálů – nejčastěji se jedná o deficit vitamínu D, B12, železa či hořčíku. Tělo bez těchto látek nedokáže správně fungovat – objevují se bolesti svalů, únava, malátnost.

Hormonální změny a onemocnění štítné žlázy – snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) může způsobovat letargii, zpomalené reflexy a celkovou duševní otupělost.

Infekce a chronická onemocnění – virová onemocnění, autoimunitní choroby nebo záněty v těle mohou dlouho po akutní fázi zanechávat stopy ve formě fyzického i psychického vyčerpání.

Nesprávný životní styl – nadměrná konzumace cukru, alkoholu, kofeinu nebo sedavý způsob života mohou paradoxně vést k dlouhodobému pocitu vyčerpání, zvlášť pokud chybí pohyb a vyvážená strava.

Psychické příčiny letargie:

Deprese – letargie je jedním z klíčových příznaků deprese. Ztráta energie, zájmu a neschopnost „nakopnout se“ jsou časté projevy. Jde o vážný stav, který vyžaduje odbornou pomoc.

Chronický stres a vyhoření – vedou k vyčerpání nervového systému. Člověk už „nemůže“ – ani fyzicky, ani emočně. Objevuje se ztráta motivace, podrážděnost a pasivita.

Úzkostné poruchy – mohou také způsobovat letargii. Neustálé napětí a přetížení myšlenkami vyčerpávají organismus, který si pak „řekne“ o pauzu v podobě útlumu.

Trauma a posttraumatické reakce – někdy se letargie objevuje jako následek psychického traumatu – jako obranný mechanismus na ochranu před přetížením.

Jaký je rozdíl mezi letargií a leností?

Letargie a lenost jsou pojmy, které veřejnost často zaměňuje, ale z psychologického hlediska jde o odlišné stavy s rozdílnou dynamikou i příčinami.

Letargie je stav výrazně snížené psychické a fyzické aktivity. Člověk se cítí vyčerpaný, bez energie, motivace a často i zájmu o okolí. Tento stav může být dočasnou reakcí na přetížení, vyhoření nebo stres, ale může také signalizovat vážnější psychické či fyzické onemocnění. Důležité je, že člověk v letargii obvykle vnímá, že „něco není v pořádku“, ale nemá sílu jednat.

Naopak, lenost je spíše behaviorálním projevem. Jde o vědomé rozhodnutí upřednostnit pohodlí nebo nicnedělání před výkonem, který by vyžadoval námahu. Nepředstavuje patologický stav, ale spíše osobnostní či hodnotový postoj, případně projev nedostatečné motivace nebo cílevědomosti.

Rozdíl mezi letargií a leností tedy spočívá především v míře vědomého rozhodování a v přítomnosti či nepřítomnosti vnitřní síly jednat.

Kdy může být letargie příznakem vážnějšího problému?

Letargie může být příznakem vážnějšího problému tehdy, když přetrvává déle než několik dní, ovlivňuje běžné fungování (například práci, péči o sebe, sociální kontakty) a je doprovázena dalšími symptomy, jako je ztráta chuti k jídlu, nespavost, nadměrná ospalost, změny nálady, pocity beznaděje nebo nezájmu o dříve oblíbené věci. V takových případech nejde o „lenost“, ale o signál, že psychika nebo tělo volají o pomoc.

Kdy je čas vyhledat odbornou pomoc?

Odbornou pomoc je vhodné vyhledat, když člověk opakovaně zažívá stavy výrazného vyčerpání, apatie, vnitřního ochromení nebo neschopnosti zvládat běžné úkoly. Stejně tak i tehdy, pokud se přidají psychické obtíže (úzkost, depresivní myšlenky, ztráta zájmů), zhoršení spánku či fyzické obtíže bez jasné příčiny.

Psycholog dokáže pomoci rozlišit, zda jde o přechodný stav, nebo o projev hlubšího problému, a spolu s klientem hledat cesty k obnově psychické rovnováhy.

Letargie není slabost, ale volání po pochopení, pozornosti a často i léčbě. Rozpoznat ji a včas zareagovat je důležitým krokem k duševnímu zdraví.

Tipy, jak se postupně dostat z letargie a získat zpět energii

Dobrá zpráva je, že i malé kroky mohou přinést velkou změnu. Začněte tím, že si vytvoříte jednoduchý denní režim – pravidelný spánek, lehký pohyb na čerstvém vzduchu a výživné jídlo mohou výrazně ovlivnit vaši vitalitu. Dopřejte si krátké chvíle pro sebe, například s oblíbenou hudbou, knihou nebo u šálku čaje. Zkuste rozdělit větší úkoly na menší a po každém kroku si dopřejte uznání. Důležité je také mluvit o svých pocitech – s blízkými nebo s odborníkem. Obnova energie je proces, nikoliv výkon – dovolte si postupovat pomalu, s respektem k sobě.

Výživa, pohyb a spánek jako klíč k obnově energie

V každodenním shonu hledáme způsoby, jak „dobíjet baterky“. Často ale přehlížíme tři základní pilíře, které mají zásadní vliv na naši psychickou energii – výživu, pohyb a spánek.

Výživa ovlivňuje nejen naše tělo, ale i mozek. Stabilní hladina cukru v krvi, dostatek bílkovin, omega-3 mastných kyselin a vitamínů skupiny B podporují koncentraci, náladu i zvládání stresu. Rychlé sacharidy a kofein jsou sice lákavé, ale efekt je krátkodobý a často vede k energetickému „pádu“.

Pohyb funguje jako přirozené antidepresivum. Už 20 minut svižné chůze denně zvyšuje hladinu endorfinů, zlepšuje náladu a snižuje hladinu kortizolu. Navíc pohyb podporuje neuroplasticitu – schopnost mozku učit se a adaptovat.

Spánek není luxus, ale biologická nezbytnost. Během spánku dochází k regeneraci nervového systému, zpracování emocí a konsolidaci paměťových stop. Dlouhodobý spánkový deficit vede k vyčerpání, zhoršení rozhodování a zvýšené emoční reaktivitě.

Psychická energie není jen záležitostí vůle. Je výsledkem péče o tělo, které je domovem naší mysli. Návrat k základům je často nejúčinnější cestou k rovnováze.

Podpora psychické pohody a vnitřní rovnováhy jako cesta z letargie

Při letargii nejde jen o „špatné dny“, ale o dlouhodobější pocit prázdnoty a neschopnosti se pohnout z místa. Existují způsoby, jak se z letargie postupně dostat – jednou z nich je cíleně budovat psychickou pohodu a vnitřní rovnováhu.

Co je psychická pohoda? Není třeba si ji plést s permanentním štěstím. Jde spíše o schopnost zvládat životní výzvy, cítit se v souladu sám se sebou a nacházet smysl i v běžných dnech. Její součástí je emocionální stabilita, pozitivní sebepojetí a pocit vnitřní opory.

Vnitřní rovnováha může být prevencí i lékem. Představuje rovnováhu mezi tím, co dáváme navenek a co přijímáme dovnitř. Pokud však dlouhodobě převládá výkon, péče o druhé, plnění očekávání nad našimi potřebami, dochází k vyčerpání. Obnova rovnováhy znamená naučit se poslouchat své tělo, emoce i myšlenky a jednat podle nich s respektem.

Psychická pohoda není stav, který je trvalý – je to proces. Zahrnuje schopnost prožívat emoce, zvládat stres, nacházet smysl v každodenních činnostech a být v kontaktu se svými hodnotami.

Co může pomoci?

Zastavit se a vnímat sebe. Letargie často vede k odpojení od vlastního prožívání. Pomáhá věnovat každý den chvíli ticha, dýchání, sepsání myšlenek nebo vnímání těla. Jde o návrat k sebepoznání – Kde se právě nacházím? Co potřebuji? Co mě unavuje?

Malé, ale pravidelné kroky. Z letargie se nedá utéct jedním výkonem. Potřebujeme jemný pohyb – vést rutiny, které nám přinášejí pocit rytmu a bezpečí. Krátká procházka, pohyb, pravidelné jídlo, telefonát s blízkým. Právě opakující se maličkosti vytvářejí oporu.

Připomenutí si hodnot a smyslu. Když nevidíme smysl, ztrácíme sílu. Někdy pomůže návrat k otázkám: Co je pro mě v životě důležité? Kdy jsem se cítil/a živý/á? Které činnosti nebo lidé mě v minulosti nabíjeli? Nalezení malého projektu, cíle nebo úkolu, který pro nás má význam, může být zásadním bodem obratu.

Přijetí emocí bez hodnocení. Letargie může být doprovázena smutkem, frustrací, hněvem či úzkostí. Tyto pocity nejsou překážkou, ale součástí procesu. Jejich pojmenování a přijetí v bezpečném prostředí – ať už o samotě, v hovoru s blízkým nebo odborníkem – má silný terapeutický účinek.

Společenská opora. Vztahy léčí. Není nutné hned se bavit ve velkém kolektivu – stačí jeden důvěrný rozhovor, pocit přijetí, chvíle, kdy můžeme být s někým bez masky. Podpora okolí může být rozhodujícím faktorem při obnově vnitřní vitality.

Podpora psychické pohody a vnitřní rovnováhy není luxus – je to nezbytná výživa pro náš duševní život. Letargie není konečný stav, ale zastávka, která nás může upozornit, že jsme se vzdálili sami sobě. Psychologie nám nabízí mapu, jak se k sobě vracet – krok za krokem, s respektem, trpělivostí a nadějí. Někdy stačí bezpečný rozhovor, který otevře dveře k novému pohledu na staré věci. 

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře či terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Máte-li jakékoli otázky ohledně svého zdraví, obraťte se na jednoho z našich psychologů.

V textu používáme převážně mužský rod pro zjednodušení a plynulost vyjadřování. Veškeré označení jsou však míněna inkluzivně a vztahují se na všechny osoby bez ohledu na pohlaví. 💙