Co znamená být neurotikem a jaké jsou hlavní charakteristiky neurotika?

Kdo je to neurotik?

Když mluvíme o neuroticismu, v podstatě jde o reakci osobnosti, tedy jakýsi soubor vzorců chování při zvládání určitých vypjatých situací a stresu. Nízkou mírou neuroticismu trpí v určitých situacích mnoho lidí, ale v našem článku se zaměříme na vysoký stupeň neuroticismu a to, jak může ovlivňovat život člověka.

Neurotik je člověk, který se vyznačuje nedostatkem ovladatelnosti. Je často naštvaný a emočně nestabilní. U neurotiků jsou přítomny stavy úzkosti nebo deprese vzhledem k častému negativnímu vnímání. Běžné situace vyhodnocuje jako ohrožující a i menší frustrace jsou pro něj často beznadějné.

Jaké jsou hlavní charakteristiky neurotika?

Jednou z hlavních charakteristik, které jsou jasně přítomné v každodenních situacích, je negativismus. Jde především o negativní myšlení, pro které objektivně není důvod.

Přítomné jsou různé nutkavé, obsedantní myšlenky, které však nesouvisí s intelektem. Neuroticismus tedy není typický pro určitý intelektový typ člověka. Člověk si uvědomuje jejich nesmyslnost, ale nedokáže s tím sám nic udělat.

Jak neurotik reaguje na stres a emoční výzvy?

Neuroticismus najdeme také ve spojitosti s emoční labilitou. Samo o sobě nám to dává odpověď, že silnější emoční podněty vyvolávají u člověka trpícího neuroticismem značnou nepohodu. Pociťují nižší odolnost vůči stresu a časté jsou impulzivní reakce i na zdánlivě slabý podnět.

Jaký vliv má neuroticismus na mezilidské vztahy?

Život ve společnosti neurotika určitě není jednoduchou záležitostí. Když si ale uvědomíme, že za jednotlivé projevy tento člověk do jisté míry nemůže, lze s ním do jisté míry soucítit. Záleží tedy i na našich reakcích na jeho projevy a chování, či na našich očekáváních v nejrůznějších situacích.

Jaké jsou silné a slabé stránky neurotika v práci?

Jedna studie, publikovaná v akademickém časopise Trends in Cognitive Sciences, pojednává o tom, že lidé trpící neuroticismem vykazují vysokou míru kreativity, a to díky tomu, že dokážou o věcech hodně přemýšlet a nahlížet na ně z různých úhlů. 

Jejich vlastní nízká očekávání vzhledem ke schopnostem mají za následek vyhýbání se náročným cílům a volbu jednodušších úkolů. Existují však i výzkumy, které poukazují na to, že nízké sebehodnocení neurotiků může mít naopak vliv na podání vyššího pracovního výkonu, tedy určité zvýšené motivace.

Silnou stránkou neurotiků je jednoznačně svědomitost.

Slabé stránky neurotika jsou neklid, časté napětí, nejistota, nervozita, labilita a může se objevit i častější hypochondrie.

Jak může neurotik zlepšit svou emoční stabilitu?

Náročnější zvládání kritiky spolu s problematickým přijímáním zpětné vazby nám může naznačit, že pokud chceme neurotickému člověku pomoci, musíme zvolit správnou komunikaci a motivovat ho k postupné a pomalé změně.

Jaký je rozdíl mezi neuroticismem, neurózou a úzkostnými poruchami?

Neurózy mají různé příčiny. Můžeme hovořit o vlivu genetiky i o náchylnosti k neurotickým poruchám. Konfliktní prostředí, dlouhotrvající stres a vysoké nároky na člověka jsou častým spouštěčem neuróz. Nejčastějším projevem neurózy je úzkost.

Zde přecházíme k úzkostným poruchám, jejichž výrazným projevem je velmi nepříjemný strach. V běžném životě má mírný typ úzkosti význam, protože nastartuje člověka k výkonu. Pokud však překročí hranici, kdy se stává nesnesitelným, ba dokonce destruktivním a vyčerpávajícím, hovoříme o úzkostné poruše.

Neurotické poruchy jsou nejčastěji fobie, jichž známe několik typů. Nejslavnější a nejčastější jsou: agorafobie, arachnofobie, xenofobie a další.

Při úzkostných poruchách můžeme zmínit i závažnější formy jako například generalizovanou úzkostnou poruchu, panické reakce, obsedantně-kompulzivní poruchu či posttraumatickou stresovou poruchu.

Jaké jsou možnosti léčby neuroticismu?

Kořeny neuroticismu můžeme hledat v dětství, kdy nebyly dostatečně uspokojeny potřeby, kdy člověk jako dítě nezískal pocit bezpečí. Nemohl projevit své pocity, být vyslyšen, a postupně si proto vytvářel obranné mechanismy, díky kterým přežíval svůj život. Svědomitost by mohla být, pokud se člověk rozhodne podstoupit terapii, velkou výhodou.

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) může pomoci lidem s neurotickými rysy osobnosti, zejména s úzkostí či depresí, především snahou přerušit negativní mentální vzorce a následným poskytnutím nástrojů ke změně negativních reakcí na pozitivní.

V psychoanalytické terapii se zaměřuje na obranné mechanismy a vyrovnávání se s těmi, které nefungují dobře. Celkově může jakýkoliv druh terapie napomoci k naučení se větší otevřenosti a sjednocení se se svým pravým JÁ.

V případě farmakoterapie se jedná především o potlačení symptomů typických pro úzkost či depresi, které by do značné míry ovlivňovaly kvalitu života.

Jak rozpoznat neurotika a jak s ním efektivně komunikovat?

Při komunikaci s neurotickým člověkem bychom si měli uvědomit, že my vidíme jeho rysy a projevy jinak, než je vnímá on sám. Proto mějme na paměti, že vhodnou komunikací a přístupem k němu můžeme mnohé věci zjednodušit nebo dokonce předejít konfliktům.

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoli otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na některého z našich terapeutů.

V textu používáme mužský rod, jako například „klient“ a „psycholog“, pro usnadnění a plynulejší styl vyjadřování. Tyto termíny jsou však myšleny inkluzivně a vztahují se na všechny odborníky i klienty bez ohledu na pohlaví. 💙