Co je to prokrastinace a jak s ní efektivně bojovat?

Co je to prokrastinace?

Prokrastinace je v dnešní době velmi populární a často skloňované slovo, zejména mezi mladými lidmi a studenty. Pochází z latinského pojmu, který v překladu znamená "na zítra". To v principu prokrastinaci také nejvíce charakterizuje – jedná se o chorobné odkládání důležitých úkolů na později, na zítra, na pozítří... 

Důležité je také zmínit, že tento jev je odlišný od lenosti, ale přesto je mnoho lidí zaměňuje. Lenost je fyzická záležitost, kdy se nám nic nechce, zatímco prokrastinace tkví v psychice. Mluvíme také o jakési vědomé strategii, kdy úkol odložíme, i když víme, že vrátit se k němu později bude náročné. Zároveň se liší i emocionální rozpoložení prokrastinátora a lenivého člověka – prokrastinátor z toho, že úkoly odkládá, zažívá stres, pocity viny, úzkost apod. Lenivý člověk se tím netrápí. Alespoň ne tolik jako ten prokrastinující.    

Jaké jsou důvody prokrastinace?

Důvodů je více a zvykem je, že se vzájemně prolínají. Níže uvádím ty nejčastější z nich:

• odkládání/vyhnutí se negativním emocím – nejnovější výzkumy říkají, že prokrastinace nespočívá v nedostatku motivace vůči úkolu či neschopnosti si správně naplánovat čas, ale v tom, že jde o úkoly, které nás nebaví, nudí či celkově nám způsobují negativní pocity, a právě proto saháme místo nich po aktivitách, které vyvolávají pocity pozitivní
• strach z neúspěchu – "odkládám úkol, abych se vyhnul tomu, že nebude udělán dostatečně dobře"
• perfekcionismus – "pokud to nebude uděláno dokonale, tak to raději ani neudělám"
• těžký začátek – ten může být způsoben více faktory, kam patří nejen zmíněná motivace, že nás daný úkol jednoduše nebaví, a proto jej odkládáme, ale třeba také to, že nevíme, jak začít kvůli velkému množství podnětů či informací
• tělesné nebo emocionální vyčerpání – pokud na něco nemám sílu a energii, těžko se mi něco začíná
• nedostatek organizace, chybějící plán či cíl
• problémy se soustředěním

Kdo prokrastinuje nejčastěji?

Tento psychický jev je typický pro mnoho osob – mnoho lidských povah. Není tedy pravdou, že by se týkal jen studentů, protože u nich se tento pojem často skloňuje. Opravdu se týká různých věkových kategorií. Existují však predispozice lidí, které mají s prokrastinací vysokou korelaci. Patří sem například perfekcionisté, lidé s nízkou sebedůvěrou, úzkostní lidé, na které velmi výrazně působí stres, depresivní lidé, impulzivní povahy, případně osoby s menšími organizačními schopnostmi. Řadíme sem ale i lidi, kteří mají určitou poruchu, jež s daným fenoménem souvisí – například osoby s poruchou pozornosti.

Jaké jsou možné důsledky prokrastinace?

Pokud se prokrastinace objevuje v nějaké vybrané oblasti života, zasáhne právě ji, případně se možná něco dalšího přidruží. Pokud se ale týká celého života člověka, může mít hluboký a komplexní rozměr. Mezi možné důsledky prokrastinace mohou patřit:

• vliv na zdraví – osoba se může vyhýbat návštěvě lékaře, protože si neumí zorganizovat čas, kdy tam jít, případně může být unavená, vystresovaná a vyčerpaná z odkládání povinností, že se to může psychosomatizovat – tehdy je nejlepší vyhledat psychologa
• vliv na výkonnost – tento důsledek se může projevit v několika oblastech – nejčastěji se týká práce a pracovního výkonu; když osoba nemá dobrou schopnost time managementu a prioritizace, její výkon může klesat, stejně tomu tak je při odkládání úkolů na později a jejich nadměrném hromadění; takže snížená výkonnost má přímý vliv na sníženou produktivitu
• vliv na myšlení a prožívání – prokrastinátor se může cítit často vystresovaný, pod tlakem okolí i svých vlastních očekávání udělat věci perfektně, bez chyby, bez omylu; tím pádem se stává úzkostným a může to u něj vést až k depresivním myšlenkám a náladě
• vliv na mezilidské vztahy – prokrastinátorům se může stát, že si neumí dobře zorganizovat svůj čas, a tak ztrácejí lidi ve svém okolí, nemají s nimi pravidelný a dostatečný kontakt, zároveň ale může platit i opak a to, že mohou mít příliš vysoká očekávání od lidí okolo sebe, což může způsobovat konflikty

Jak využít prokrastinaci pozitivně?

Každá mince má dvě strany, a proto bychom rádi uvedli i situace a případy, kdy může prokrastinace posloužit. Takovým příkladem je například odpočinek. Lidé neumějí aktivně relaxovat a odpočívat, neumějí (nebo nechtějí?) si na to vyhradit čas. Když tedy aktivně věnujeme pozornost tomu, že daný úkol uděláme později a nejprve si odpočineme, můžeme jej pak udělat s o to větším nasazením a energií.

Dalším příkladem může být prostor pro naučení se nebo zjištění nových možností řešení či alternativ. Například když úkoly odložíme, může nás během této doby napadnout více způsobů, jak se k nim postavit. Je to rozdíl oproti tomu, kdy daný úkol řešíme tzv. "na první dobrou". Tehdy používáme nejčastěji již zavedená řešení a cesty.

Velmi dobré je také to, že pokud odložíte věci na později, můžete se věnovat více sami sobě – svému vnitřnímu světu, přemýšlení o tom, co se vám na daném úkolu nelíbí, proč jste jej odložili, jak byste se k tomu mohli postavit příště a podobně. Možností je mnoho, stačí je jen vidět.

Jak s prokrastinací bojovat?

Odborníci se shodují na tom, že nejlepší zbraní v boji proti prokrastinaci je sebekontrola a sebeovládání. To v principu znamená uvědomění si, co se v této situaci děje, jak to na mě působí, jaká by mohla být možná řešení a jak se k tomu nakonec postavím.

Mezi praktické tipy patří také rozdělit si úkoly na více částí (na menší cíle), zapojit do práce někoho dalšího, pokud víme, že společnost na nás dobře působí, odměňování sama sebe za dobře vykonanou práci a dopřání si dostatečného množství odpočinku. Funguje také prioritizace věcí a úkolů, seznamy či různé aplikace, které umí člověku pomoci s organizací času.

A samozřejmě – psychoterapie, kde se klient může bavit s odborníkem o tom, proč má potřebu dokonalosti a bezchybnosti, co to v něm vyvolává, jaké důsledky má to, že úkoly odkládá, jaký je v tom účel chování a podobně. Nastavení zrcadla někým nezávislým a nezaujatým může být velmi nápomocné.

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoli dotazy týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.

V textu používáme mužský rod, jako například „klient“ a „terapeut“, pro usnadnění a plynulejší styl vyjadřování. Tyto termíny jsou však myšleny inkluzivně a vztahují se na všechny odborníky i klienty bez ohledu na pohlaví. 💙