Jak nás ovlivňují emoce, proč jim potřebujeme porozumět a naučit se je zvládat?

Jaké jsou základní typy emocí a jak je rozpoznat?

Emoce jsou komplexní, organizované reakce na významné situace, které spojují tělo, myšlenky a chování. Jinými slovy, emoce je reakce na to, co má pro nás smysl nebo hodnotu. Je to vícesložkový proces zahrnující myšlenky, tělesné pocity, subjektivní prožívání a také motivaci.

Základní a běžné rozdělení emocí, se kterým se setkáváme v literatuře, se odvolává na:

• Základní emoce, které zná a prožívá každý, bez ohledu na rasu, věk či pohlaví – sem patří základní emoce jako smutek, hněv, odpor, překvapení, radost a strach.
• Složitější emoce jsou ty, které vznikají jako „duha“. Vznikají proplétáním a stínováním základních emocí a sem patří například stud, vina, žárlivost, pýcha.

Základní emoce jsou primitivní, automatické a pomáhají člověku přežít. Jsou rychlými reakcemi těla a mysli. Sekundární – složitější emoce spíše odrážejí hodnoty, potřeby a vztahy. Jako směs primárních emocí byly tvořeny a ovlivňovány tím, co jsme zažili, jak jsme vyrůstali a jaké máme názory.

Z fyziologického a biologického hlediska jsou emoce doprovázeny různými tělesnými reakcemi, jako jsou změny srdečního rytmu, dýchání, svalového napětí a hormonálních hladin. Tyto reakce jsou řízeny limbickým systémem (tzv. emocionálním mozkem) v mozku, zejména amygdalou, která hraje klíčovou roli při zpracování emocí a reakcích na stres.

Amygdala je malá struktura v mozku a je klíčová pro rozpoznávání emocionálně významných podnětů (hlavně nebezpečí), spouští rychlé reakce jako útěk, útok nebo znehybnění, a také hraje roli při ukládání emocionálních vzpomínek – pamatujeme si nejen, co se stalo, ale i jak jsme se při tom cítili.

Jak to celé vlastně funguje?

Smyslový podnět (hrozba, tvář někoho blízkého) putuje do mozku. Amygdala následně zaznamená „emocionální význam“ – pokud je něco důležité pro přežití (např. hněv, strach, blízkost), spustí alarm. Tento alarm aktivuje hypotalamus → autonomní nervový systém → uvolní hormony (např. adrenalin, kortizol, oxytocin). Tělo se okamžitě připraví na akci ve formě zrychleného tepu, napjatých svalů, rozšířených zorniček, změn v dýchání; nebo také uvolnění, pokles energie, zpomalení tepu, slzy.

Jaký je rozdíl mezi emocemi a pocity?

Tyto dva pojmy jsou často zaměňovány, ale určitě neznamenají totéž! Pomůže nám věta, která poukazuje na rozdíl:
„Nejprve musíme něco cítit (emoce), abychom tomu mohli porozumět (pocit).“

Emoce tedy vzniká plně automaticky jako odpověď na situaci, jako reakce těla a mozku, která slouží k přežití. Má již zmíněné fyziologické projevy a vzniká rychle a bez přemýšlení. Na druhé straně pocit vzniká tehdy, když si emoci uvědomíš a začneš o ní přemýšlet. Je to mentální interpretace emoce, která zahrnuje také naše myšlenky, minulé zkušenosti a hodnoty.

Proč je důležité rozumět svým emocím?

Jsou jako náš vnitřní kompas.

Emoce nejsou problém, emoce jsou zpráva. Jsou to signály, které nám říkají, co je pro nás důležité (např. pokud mě něco rozzlobí, pravděpodobně jde o mé hranice), co potřebujeme (smutek často ukazuje na potřebu podpory, spojení) a jak se máme zachovat (strach nás varuje, radost nás motivuje jít vpřed).

Když něco cítíš, zeptej se sám sebe:

• „Co se teď děje v mém těle?“ (→ emoce)
• „Jak bych to pojmenoval slovy?“ (→ pocit)
• „Co mi to říká o mých potřebách?“ (→ informace a kompas)

Jak emoce ovlivňují naše rozhodování?

I když si myslíme, že jsme racionální a držíme se „nad věcí“, většina rozhodnutí je emocionálně motivovaná. Emoce řídí naše rozhodování tím, že máme určité hodnoty nebo vidíme v něčem smysl.Protože jsou naším kompasem, dávají důležitost tomu, co pro nás má význam a co ne, na co si dávat pozor, nebo co nás zajímá a je pro nás atraktivní. Na základě nich vnímáme i riziko jednotlivé možnosti. Emoce jsou tedy jakousi palivem a motivací dosáhnout toho, co chceme. Pouze racionální zhodnocení nám nepomůže při výběru možnosti.

Když nerozumíme, co cítíme, naše emoce nás mohou vést způsoby, které nám škodí, například:

• Nevědomý stud → vyhýbání se blízkosti.
• Skrytý strach → perfekcionismus nebo potřeba kontroly.
• Nevyjádřený hněv → pasivní agrese nebo výbuch.

Jak nás ovlivňují potlačované či nezpracované emoce?

I když často některé emoce vědomě ignorujeme, naše tělo a podvědomí je stále „nesou“ na našich ramenou. Nespracovaná emoce je vnímána částečně, ale nebyla „dokončena“ – vyjádřena, pochopena, prožita dostatečně.

Takové emoce mohou mít za následek negativní dopad na psychické zdraví s projevy jako úzkost, deprese, nebo vyhoření či přetížení. Neventilované emoce nesou s sebou silný psychický tlak. Jak již víme – tělo a emoce jsou propojené. Potlačované a nespracované emoce mohou způsobit celkové tělesné napětí, bolesti částí těla, chronické nemoci, protože stres z potlačování emocí zvyšuje hladinu kortizolu.

Narůstá také porucha spánku, trávení a celkové imunity. Dopady můžeme zaznamenat i ve vztazích, kdy náhle vybuchneme, máme pocit odcizení od sebe sama, nebo máme problém s důvěrou. Časem vzniká prázdnota, sebespochybňování, problémy se sebevědomím a sebeautenticitu.

Zpracovaná emoce vede ke změně – když člověk prožije „nový druh emoce“ v bezpečném prostoru, může přepsat staré vzorce.

Jak efektivně zvládat negativní emoce?

Důležité je nejprve si uvědomit, co znamená „zvládat“ emoce. Neznamená to potlačovat, ignorovat nebo se jich zbavit. Znamená to umět je rozpoznat, přijmout, prožít, zpracovat a transformovat. Dostat je do vědomí, jak formují a navigují náš život.

• Zastav se a všimni si, co cítíš.
• Pojmenuj emoci a pocit.
• Přijmi emoci, nebojuj s ní.
• Najdi potřebu, která chce být emocí uspokojena.
• …tak může nastat transformace pro novou zkušenost :)

Malá technika na každý den: 3minutová emoční pauza:

1. Zastav se a všimni si: „Co teď cítím?“
2. Polož si ruku na hruď: „Je v pořádku, že to cítím.“
3. Zeptej se: „Co právě potřebuji?“
4. Udělej pro sebe jednu malou věc – odpočiň si, napij se, napiš si myšlenku.

Jaký je vliv emocí na naše zdraví?

Výzkumy prokázaly významný vliv emocí na naše fyzické zdraví, kde hněv hraje klíčovou roli. Intenzivní, ale krátké návaly hněvu mohou nepříznivě ovlivnit funkci cév a zvyšovat riziko srdečních problémů.Negativní emoce, jako je úzkost a deprese, mohou narušit rovnováhu látek regulujících imunitní reakce. Dlouhodobý stres a negativní emocionální stavy mohou vést k zánětům a oslabení imunitní odpovědi, což zvyšuje náchylnost k infekcím.

Duševní problémy, jako je stres, úzkost a deprese, často narušují spánkové vzorce. Nedostatek kvalitního spánku může oslabovat obranyschopnost organismu. Dlouhodobý stres a negativní emoce mohou vést k chronickým zánětům v těle, což zvyšuje riziko vzniku různých onemocnění, včetně srdečních chorob, cukrovky a některých typů rakoviny.

Je důležité věnovat pozornost svým emocím, naučit se je rozpoznávat a zpracovávat, aby se minimalizoval jejich negativní dopad na naše fyzické zdraví. Techniky, jako je mindfulness, terapie nebo pravidelný pohyb, mohou pomoci lépe zvládat emoce a podporovat celkové zdraví člověka.

Jak rozvíjet emocionální inteligenci?

EQ (emocionální inteligenci) na rozdíl od IQ je možné cíleně a vědomě rozvíjet. Podle zakladatele Daniela Golemana má 5 složek, které je možné vlastní snahou rozvíjet:

• Sebeuvědomění – rozpoznávání toho, co cítíme – svých emocí, a to například pomocí deníku, zapisováním si emocí a všímáním si vlastního těla, emocionální odezvy.
• Seberegulace – umět své emoce zvládnout, ne potlačit – známe různé dechové techniky, techniku STOP.
• Motivace – schopnost jít za cílem i přes náročné stavy – dělat si kratší cíle, těšit se i z malých kroků.
• Empatie – vnímat, co cítí druzí – zrcadlení emocí komunikačního partnera, empatické naslouchání, cítění s druhými lidmi.
• Sociální dovednosti – komunikace, vztahy, řešení konfliktů – asertivní komunikace, aktivní naslouchání.

Emoce nejsou slabost. Nejsou překážkou. Jsou živým kompasem, který je tu pro náš každý den. Mnozí z nás se však nikdy nenaučili, jak s emocemi být. Avšak potlačená, nevyřešená emoce nezmizí, jen se přetransformuje na úzkost, napětí, únavu, prázdnotu. A my ztrácíme kontakt sami se sebou – i s druhými.

Na emoce zaměřená terapie (EFT) je terapeutický přístup, který zdůrazňuje význam emocí při pochopení a léčbě různých psychických obtíží. EFT se zaměřuje na identifikaci, prožívání, přijímání, zkoumání, interpretaci, transformaci a flexibilní zvládání emocí.

___

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoli otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na některého z našich terapeutů.

V textu používáme převážně mužský rod pro zjednodušení a plynulost vyjadřování. Všechna označení jsou však míněna inkluzivně a vztahují se na všechny osoby bez ohledu na pohlaví. 💙