Jak se projevuje úzkost v práci (a proč si jí často nevšimneme)

Co je úzkost a jak se liší od běžného stresu?

Úzkost je definována jako psychický stav spojený s nepříjemnými pocity, jako je napětí, nervozita, obavy, ale i fyziologické projevy jako bušení srdce, zrychlené dýchání, zažívací potíže a podobně. Velmi často se stává, že úzkost ovlivňuje člověka nejen na emoční, ale také na fyzické úrovni. Často si jí rychleji všimneme právě kvůli fyziologickým projevům. Mnoho lidí si úzkost plete se strachem, a ačkoliv jsou si blízké, existuje mezi nimi zásadní rozdíl. Strach má konkrétní podnět – víme, čeho se bojíme, zatímco u úzkosti jsou podněty rozptýlené, je jich více a mohou se prolínat – není to zkrátka tak jednoznačné. Úzkost není běžný stres. Ten vzniká v situaci, kdy toho máme hodně, tlačí na nás více podnětů/stran, nestíháme, jsme zahlceni povinnostmi, nemáme čas si odpočinout a podobně. A často se stává, že právě běžný a neregulovaný stres přerůstá v úzkost.

Jaké jsou nejčastější spouštěče úzkosti na pracovišti?

Mezi nejčastější spouštěče úzkosti v pracovním prostředí patří faktory jako:

1. Chybějící work-life balance: Pokud se hranice mezi prací a osobním životem stírá, má to na lidi dlouhodobě velmi negativní dopad; jsme vyčerpaní, demotivovaní, přetížení. V takovém prostředí má úzkost ideální prostor, aby se vkradla do našeho života a způsobila neplechu. 
2. Zahlcení povinnostmi: Práce bude vždy spojena s povinnostmi, možná proto je také prací. Je ale důležité si uvědomit, že povinnosti je třeba prioritizovat, správně rozvrhnout, pochopit jejich smysl a v případě potřeby umět požádat o pomoc.
3. Negativní atmosféra na pracovišti: Mnoho lidí uvádí, že do práce chodí s těžkým žaludkem, stresem nebo úzkostí už od rána, a to rozhodně není ideální stav, zejména pokud trvá delší dobu. Negativní atmosféru ovlivňuje více faktorů, ale pokud si u sebe všimneme, že nám to vadí a narušuje naši práci, otevřeme toto téma: začněme u sebe a postupně o tom mluvme s dalšími lidmi, kterých se to týká. Cílem je v práci se cítit dobře – trávíme tam 8 hodin každý den, což je poměrně dost času.  
4. Nefungující vztahy na pracovišti: Podobně jako negativní atmosféra mohou i vztahy na pracovišti spustit naši úzkost; o vztahy je třeba pečovat, i o ty kolegiální – otevřeně komunikujme, buďme autentičtí, pojmenujme, pokud něco nefunguje, a hledejme řešení. 
5. Nejasnost očekávání: Tento aspekt může souviset například s nedostatečně vymezenými povinnostmi a úkoly nebo s nedostatečnou zpětnou vazbou, kterou každý potřebuje, aby věděl, jestli má jeho práce smysl, naplňuje cíle a směřuje správně.
6. Pracovní nejistota: Například obavy z propuštění/ztráty pracovního místa nebo celková úzkost ohledně budoucnosti práce ve vlastním životě.

Jak se úzkost projevuje při schůzkách, v týmu a během výkonu? 

Při schůzkách:

1. Zvýšený stres při promluvě před ostatními (i když jde o běžný příspěvek do debaty).
2. Zapomínání toho, co jste chtěli říct – myšlenkový blok, „výpadek paměti“.
3. Pocení, zarudnutí, třes v hlase, nepříjemné tělesné pocity.
4. Nadměrná sebereflexe: „Zní to hloupě? Co si o mně myslí?”
5. Vyhýbání se diskuzi, minimalizování vlastních příspěvků („Raději nic neřeknu, abych něco nezkazil(a)“).
6. Obava z otázek nebo zpětné vazby – může být vnímána jako ohrožení.

V týmu (kolektivu):

1. Pocit, že nezapadáte, i když objektivně ano.
2. Vyhýbání se neformálním interakcím (např. přestávky, obědy s kolegy).
3. Zvýšená citlivost na tón hlasu, e-maily, reakce ostatních – hodně přemýšlení nad tím, co někdo myslel.
4. Obtíže s asertivitou – neozvete se, i když něco není v pořádku.
5. Nízké sebevědomí ve srovnání s ostatními – pocit, že ostatní jsou „šikovnější“, „rychlejší“, „lépe zvládají tlak“.

Při výkonu (produktivita, úkoly):

1. Prokrastinace – úzkost z úkolu → odkládání → více stresu.
2. Perfekcionismus – trávíte příliš mnoho času detaily ze strachu, že něco pokazíte.
3. Snížená schopnost koncentrace – myšlenky neustále odbíhají k obavám.
4. Vyčerpanost – úzkost je vyčerpávající, energie jde na „přežití“, ne na výkon.
5. Neschopnost si po práci odpočinout – mysl stále pracuje, mozek jede na plné obrátky a analyzuje.

Proč si úzkosti často nevšimnou kolegové ani samotný zaměstnanec?

Důvody jsou různé. Například rychlá doba, ve které žijeme. Působí na nás obrovské množství podnětů a často se v nich ztrácíme a neslyšíme sami sebe. Chybějící sebereflexe a čas, který bychom měli věnovat sobě, je extrémně důležitý pro rozpoznání a uvědomění si, jak se máme a co s námi děje. Podobně je to i u ostatních – pokud si o pomoc neřekneme, nemusíme ji dostat – kolegové/přátelé nám neumí číst myšlenky. A ani to není jejich úloha.

Zároveň v práci často nosíme masku, přes kterou kolegové nevidí, jak se opravdu cítíme. Může jít také o to, že práce je prací a mnoho lidí tam nechce řešit věci mimo pracovní oblast. To nám však může být na škodu, právě v případě, že se blízký kolega – nebo my sami – necítíme dobře.    

Jak rozpoznat signály úzkosti u sebe či u kolegů? 

Tělesné signály:

• Napětí v těle – zejména v ramenou, šíji, čelisti
• Zrychlený tep, dýchání, „knedlík v krku“
• Pocení, třes, sucho v ústech
• Problémy se spánkem, časté buzení
• Zažívací potíže, nevolnost, ztráta chuti k jídlu (nebo naopak přejídání)

Psychické signály:

• Neustálé přemítání, analyzování, myšlenky typu „co když ...?“
• Pocit přetížení i u menších úkolů
• Obavy z budoucnosti, katastrofické scénáře
• Neschopnost se soustředit
• Nízké sebevědomí, pochybnosti o sobě

Chování:

• Odkládání úkolů (prokrastinace ze strachu, že je nezvládnu)
• Vyhýbání se lidem nebo schůzkám
• Přehnaná kontrola nebo perfekcionismus
• Výbuchy podrážděnosti – i bez „zjevné“ příčiny

Změny v komunikaci:

• Kolega se najednou méně zapojuje, mluví málo nebo nejistě
• Zvýšená podrážděnost, citlivost na kritiku
• Výrazné shazování sebe sama, snižování vlastní hodnoty
• Vyhýbání se schůzkám nebo časté odkládání

Změny ve výkonu:

• Výkon kolísá – někdy je vše perfektní, jindy nestíhá
• Častější chyby, zapomínání
• Perfekcionismus nebo mikromanagement detailů
• Pozdní odevzdání úkolů, i když dříve stíhal(a)

Změny v sociálním chování:

• Kolega je najednou uzavřený, drží si odstup
• Nechodí na obědy, přestávky, neformální setkání
• Vyhýbá se očnímu kontaktu, působí „ztraceně“

Kdy vyhledat odbornou pomoc a jak může terapie pomoci?

Odbornou pomoc můžete vyhledat kdykoliv, mnoho lidí ji vyhledává už při prvních známkách, že něco není v pořádku a necítí se dobře. Někteří přicházejí až v poslední možné chvíli. Je to velmi subjektivní, ale kdykoliv člověk na terapii přijde, vždy se to počítá.

Na sezení můžete probrat, co se děje, popsat, jak se úzkost projevuje, odkud pravděpodobně pochází, můžete nalézt spouštěče, které leží i v minulosti – nejen v aktuální situaci. Díky terapii lépe pochopíte, jaký má úzkost na vás dopad, proč se děje, co se děje, a jaký má smysl pro váš život.

Co mohou dělat firmy: prevence, vzdělávání a dostupná psychologická podpora?

Je velmi důležité, zvlášť v dnešní době, kdy je téma duševního zdraví v popředí, aby i firmy pomáhaly zaměstnancům cítit se v práci lépe. I přesto, že každý je zodpovědný sám za sebe a své chování a prožívání, firma by měla zaměstnancům vytvořit takové podmínky, ve kterých se jim bude dobře pracovat.

Mnoho firem dnes zavádí preventivní programy v podobě benefitů, které mají například zajistit větší work-life balance pro zaměstnance, nebo různé formy aktivního/pasivního odpočinku. Vzdělávání je také cestou, jak se tímto tématem zabývat. Psychologická podpora je jedním z benefitů, který může mít velký dopad. Nabízí ji čím dál více společností, přičemž může být poskytována několika způsoby, například předplacenými konzultacemi s terapeuty a psychology, webináři, formou linky či online kontaktu se zaměstnanci a podobně.   

 ⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře či terapeuta. Uvedené informace jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv dotazy ohledně svého zdraví, obraťte se na některého z našich terapeutů.

V textu používáme mužský rod, například „klient“ a „psycholog“, pro zjednodušení a plynulejší vyjadřování. Tyto termíny jsou však myšleny inkluzivně a vztahují se na všechny odborníky i klienty bez ohledu na pohlaví. 💙