Misofonie: Když zvuky bolí – příčiny a pomoc

Misofonie: Když zvuky bolí – příčiny a pomoc

·6 min čtení·Mgr. Bc. Barbora Brzáková Krelová

Co je misofonie a jak se projevuje v běžném životě?

Misofonie je porucha, při které člověk prožívá intenzivní emoční reakci na určité zvuky. Nejčastěji jde o zvuky, které ostatní považují za zcela běžné a neškodné – třeba mlaskání, skřípění příboru nebo cvakání propiskou. Pro člověka s misofonií jsou ale tyto podněty nesnesitelné a vyvolávají v něm podráždění, úzkost nebo vztek.

Představme si například paní Zuzanu, která přišla na terapii se slovy: „Už nemůžu večeřet se svou rodinou. Když slyším, jak někdo u stolu nahlas žvýká, mám pocit, že vyskočím ze židle.“ Takové reakce nejsou projevem „rozmazlenosti“ nebo „přecitlivělosti“, ale skutečné neuropsychologické odlišnosti.

V běžném životě to může znamenat řadu omezení – lidé s misofonií se vyhýbají společnému jídlu, kinům, kancelářím typu open space, nebo dokonce partnerským vztahům, pokud partner patří mezi „zdroje“ spouštěčů.

Které zvuky misofonickou reakci spouštějí nejčastěji?

Spouštěče misofonie jsou individuální, ale výzkumy i terapeutická praxe ukazují, že nejčastěji jde o:

  • Zvuky spojené s jídlem a pitím – mlaskání, srkání, chroupání, žvýkání, hlasité polykání.
  • Dýchání a tělesné zvuky – funění, popotahování, cvakání jazykem.
  • Opakující se zvuky předmětů – cvakání propiskou, ťukání do klávesnice, poklepávání nohou.
  • Zvuky v domácnosti – vrzání dveří, tikání hodin, kapání vody.

Zajímavé je, že u některých klientů jsou spouštěče vázané i na konkrétní osobu. Pan Michal například vyprávěl: „Když manželka ve spánku dýchá nosem, nedokážu vedle ní usnout. Ale když totéž dělá dítě, nevadí mi to.“

To naznačuje, že misofonie není jen o zvuku samotném, ale i o vztahu, který člověk má k jeho zdroji.

Proč někteří lidé trpí misofonií a jaké jsou její příčiny?

Přesná příčina misofonie zatím není zcela objasněna. Výzkum se ale shoduje na několika faktorech:

  1. Neurobiologické rozdíly – u lidí s misofonií se ukazuje nadměrná aktivita limbického systému, tedy oblasti mozku, která odpovídá za emoce a reakce na ohrožení. To vysvětluje, proč u nich zvuky vyvolávají reakce podobné úzkosti nebo vzteku.
  2. Propojení zvuku a emoční paměti – zvuk se může v mozku spojit s nepříjemnou zkušeností (např. s hádkami u jídla v dětství).
  3. Psychologické faktory – osobnostní rysy jako zvýšená citlivost na stres, perfekcionismus nebo úzkostná povaha mohou misofonické reakce zesilovat.
  4. Genetická predispozice – misofonie se často vyskytuje v rodinách, což naznačuje dědičnou složku.

Jako psycholožka klientům často vysvětluji, že nejde o „selhání vůle“. Mozek člověka s misofonií prostě reaguje jinak a spouští mechanismy, které se nedají snadno ovládat vědomím.

Jak misofonie ovlivňuje psychiku a společenský život?

Misofonie má často výrazně negativní dopad na psychiku i mezilidské vztahy.

  • Napětí ve vztazích – člověk může kvůli běžným zvukům reagovat podrážděně nebo vybuchovat na partnera či rodinu. Partneři to často nechápou a považují to za „přehánění“.
  • Izolace – mnoho klientů se začne vyhýbat společným aktivitám, restauracím nebo společenským akcím.
  • Úzkost a deprese – dlouhodobé napětí a pocit nepochopení mohou vést k sekundárním psychickým potížím.
  • Problémy v práci – kanceláře typu open space, kde kolegové ťukají do klávesnice nebo telefonují, mohou být pro člověka s misofonií mimořádně vyčerpávající.

Příklad z praxe: klientka Jana, která pracovala jako účetní, popisovala: „Když kolega začal cvakat propiskou, nedokázala jsem se soustředit. Srdce mi bušilo, měla jsem pocit, že uteču nebo začnu křičet. Nakonec jsem musela změnit zaměstnání.“

Možnosti léčby a terapie misofonie

Přestože misofonie zatím není oficiálně zařazena mezi psychiatrické diagnózy (navzdory rostoucímu počtu studií), existují terapeutické přístupy, které přinášejí úlevu:

  • Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) – pomáhá klientovi rozpoznat myšlenky spojené s reakcí na zvuk a učit se nové strategie zvládání.
  • Expozice a habituace – postupné vystavování spouštěčům v kontrolovaných podmínkách, aby si mozek na daný zvuk zvykl a reakce se zmírnila.
  • Mindfulness a relaxační techniky – dechová cvičení, meditace nebo progresivní svalová relaxace snižují fyziologické napětí.
  • Terapie zaměřená na emoce (EFT) – pomáhá klientovi lépe porozumět vlastnímu vnitřnímu prožívání a pracovat s ním.
  • Podpůrné skupiny – sdílení zkušeností s dalšími lidmi s misofonií zmírňuje pocit izolace.

Praktické tipy, jak zvládat misofonické spouštěče

Kromě odborné pomoci se mohou hodit i jednoduché strategie pro každý den:

  1. Sluchátka nebo špunty do uší – hlavně v práci nebo na veřejných místech.
  2. Maskování zvuků – pouštění hudby, bílého šumu nebo zvuků přírody.
  3. Otevřená komunikace – vysvětlit blízkým, že nejde o „rozmary“, ale o neuropsychologický problém.
  4. Bezpečná místa – najít si místa, kam se dá odejít, když zvuky začnou být nesnesitelné.
  5. Práce se stresem – pravidelný pohyb, dechové techniky a spánková hygiena snižují celkovou citlivost nervové soustavy.

Kdy vyhledat odbornou pomoc při misofonii?

Misofonie je víc než jen nepříjemnost. Pokud projevy začnou zasahovat do kvality života – narušovat vztahy, práci nebo duševní pohodu – je důležité vyhledat psychologa nebo psychoterapeuta.

Zejména pokud:

  • máte pocit, že se kvůli zvukům izolujete od lidí,
  • reagujete vztekem či agresí, kterou nedokážete ovládat,
  • pociťujete výraznou úzkost nebo depresivní nálady,
  • vztahy s blízkými trpí kvůli vašim reakcím na zvuky.

Zkušený terapeut vám pomůže pochopit, jak misofonie funguje, a najít cesty, jak ji zvládat. I když misofonie nemusí úplně vymizet, je možné naučit se s ní žít tak, aby už nebyla překážkou v každodenním životě.

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoli otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich odborníků.

V textu používáme převážně mužský rod pro zjednodušení a plynulost vyjadřování. Všechna označení jsou však myšlena inkluzivně a vztahují se na všechny osoby bez ohledu na pohlaví. 💜

Autorka

Autorkou článku je terapeutka Barbora Brzáková Krelová, kterou naleznete na naší partnerské platformě ksebe

Pomohl ti tento článek?

Získejte exkluzivní nabídky a novinky

VisaMastercardGoogle PayApple Pay
Přibližujeme péči o duševní pohodu, aby každý mohl vést zdravý a spokojený život. ksebe cz, s.r.o., Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1 - Staré Město, Česko
Footer Vector