Proč se objevují sebevražedné myšlenky a jak s nimi bojovat?

U jakých lidí se sebevražedné myšlenky objevují nejčastěji?

Sebevražedné myšlenky se nejčastěji objevují u lidí, kteří trpí psychickými nebo fyzickými problémy. Mezi rizikové skupiny patří zejména:

• Osoby s duševními poruchami (lidé s depresí, bipolární poruchou, úzkostnými poruchami, posttraumatickou stresovou poruchou, schizofrenií atd.).
• Osoby s chronickými fyzickými onemocněními (jako rakovina nebo neurologické poruchy).
• Osoby, které zažily traumata (lidé se zkušeností s fyzickým, emocionálním nebo sexuálním násilím, válečných konfliktů nebo jiných traumatických událostí).
• Osoby s rodinnou anamnézou sebevraždy.
• Osoby s problémy se závislostí (na alkoholu, drogách nebo jiných látkách).
• Osoby s problémy v osobním životě (ztráta blízké osoby, finanční problémy, rozvody nebo problémy v mezilidských vztazích).
• Osoby s nedostatkem sociální podpory (osamělost, izolace a nedostatek sociálních kontaktů).

Je však třeba mít na paměti, že každý případ je individuální, specifický a rizikové faktory mohou působit kombinovaně.

Jaké jsou nejčastější důvody sebevražedných myšlenek?

Důvody sebevražedných myšlenek u lidí většinou zahrnují kombinaci psychických, sociálních a biologických faktorů. Mezi nejčastější důvody patří:

Psychické poruchy:

• Deprese: Patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory, často spojená s pocity beznaděje a bezcennosti.
• Úzkostné poruchy: Silné úzkosti a panické ataky mohou vést k pocitu, že situace je nezvládnutelná.
• Bipolární porucha: Může způsobovat extrémní výkyvy nálad, které mohou zahrnovat i období těžké deprese.
• Schizofrenie a jiné psychotické poruchy.

Traumatické zážitky:

• Fyzické, emocionální nebo sexuální násilí.
• Posttraumatická stresová porucha (PTSD).

Chronická onemocnění a bolesti: Dlouhodobé fyzické utrpení a chronické nemoci, jako je rakovina, AIDS nebo neurologická onemocnění, mohou vést k zoufalství a ztrátě naděje.

Závislosti: Závislost na alkoholu, drogách nebo jiných látkách může zhoršit psychický stav.

Problémy v osobním životě:

• Ztráta blízké osoby: Smrt partnera, dítěte nebo jiného blízkého člověka může být extrémně těžká.
• Problémy ve vztazích: Rozvody, rozchody nebo konflikty v rodině mohou vyvolat intenzivní pocity smutku a zoufalství.
• Finanční problémy: Ztráta zaměstnání, dluhy nebo jiné finanční potíže mohou přispět k pocitům beznaděje.

Sociální izolace: Osamělost a nedostatek sociální podpory mohou vést k pocitu, že člověku nikdo nerozumí nebo mu nepomáhá.

Jiné faktory:

• Kulturní a společenské tlaky: Někdy mohou společenské a kulturní normy přispět k sebevražedným myšlenkám.
• Rodinná anamnéza: Historie sebevraždy v rodině může zvýšit riziko.

Je důležité, aby lidé, kteří se potýkají se sebevražednými myšlenkami, vyhledali odbornou pomoc, protože efektivní léčba a podpora mohou výrazně zlepšit jejich stav a zachránit jim život.

Co dělat, pokud se objeví sebevražedné myšlenky?

Je velmi důležité okamžitě vyhledat pomoc. Doporučené kroky:

• Vyhledejte odbornou pomoc.
• Zavolejte na linku důvěry (v Česku např. Linka bezpečí 116 111 nebo Linka první psychické pomoci 116 123).
• Promluvte si s někým blízkým, komu důvěřujete.
• Odstraňte z dosahu potenciálně nebezpečné předměty.
• Zůstaňte v bezpečném prostředí, ideálně s někým dalším.
• Zapojte se do činností, které vám dělají radost.
• Praktikujte relaxační techniky (hluboké dýchání, meditace, jóga).
• Vyhledejte podporu v komunitě (např. podpůrné skupiny).
• Vytvořte si bezpečnostní plán ve spolupráci s odborníkem.

Pamatujte, že sebevražedné myšlenky jsou signálem, že potřebujete pomoc. Nejste na to sami.

Jak sebevražedným myšlenkám předejít?

1. Vyhledejte odbornou pomoc.
2. Promluvte si s někým, komu důvěřujete.
3. Udržujte sociální kontakty.
4. Vytvořte si bezpečnostní plán.
5. Vyhněte se spouštěčům.
6. Pečujte o své tělo – spánek, strava, pohyb.
7. Kontaktujte krizovou linku v případě akutního stavu.

Jak poznat varovné signály u jiných lidí?

• Verbální náznaky: řeči o beznaději, sebevraždě nebo zbytečnosti.
• Změny v chování: uzavírání se, darování věcí, užívání návykových látek.
• Emoční projevy: silný smutek, úzkost, výbuchy hněvu.
• Fyzické příznaky: změny spánku, chuti k jídlu, energie.
• Riskantní chování.

Jak pomoci člověku se sebevražednými sklony?

1. Naslouchejte empaticky.
2. Berte to vážně.
3. Ptejte se na konkrétní plány.
4. Odstraňte nebezpečné předměty.
5. Pomozte v nalezení odborné pomoci.
6. Zůstaňte s osobou v krizi.
7. Poskytujte podporu i po krizi.
8. Vzdělávejte se a buďte součástí podpůrné sítě.

Pomáhat člověku s těmito sklony je náročné a vyžaduje zapojení odborníků. Vaše podpora však může být klíčová.

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.

V textu používáme převážně mužský rod pro zjednodušení a plynulost vyjadřování. Všechna označení jsou však myšlena inkluzivně a vztahují se na všechny osoby bez ohledu na pohlaví. 💙